Příběh vzniku limitované edice hodinek Spirála

Příběh hodinek SPIRÁLA l.e. 85. je úzce spjat s představením hodinek František Kupka Salon d'Automne Paris 1912 (12ks limitovaná série). Začal se odvíjet krátce po jejich první veřejné prezentaci v prosinci 2012. Tehdy se sešel Jan Prokop s respektovaným architektem, sklářským výtvarníkem a sochařem Václavem Cíglerem. Ten se hned od prvních okamžiků netajil tím, že má na spojení hodinek a umění poněkud jiný náhled. Nezpochybňoval inspiraci obrezem Františka Kupky, ani její mechanické či grafické provedení. Věren svému životnímu náhledu na veškerou svou tvorbu naznačil, že by se ve svém uměleckém záměru ubíral spíše směrem, sledující samotnou filozofii času, než účelovému přizpůsobování hodinkového mechanismu a grafiky číselníku obrazové předloze geniálního malíře. A nebyl by to Václav Cigler, aby neuvažoval o čase v širších souvislostech.

Od okamžiku, kdy Václav Cigler naskicoval svou prvotní představu, se Jan Prokop a Petr Kubík vrhli na vymýšlení způsobu, jak toto filozofické pojetí času uvést v realitu. Velmi brzo se řešení ustálilo na netradičním uspořádání, kdy se nepohybují ručky nad číselníkem, nýbrž číselník pod ručičkou. Disk číselníku je poháněn kalibrem PB11 HS. Jde o poloskeletonizovanou verzi základní verze kalibru PB10, upravenou na běh ve 24 hodinovém cyklu. To byla jedna z podmínek funkčnosti celého system, založenému na zdůraznění duality dne a noci, světla a stínu, dobra a zla, či harmonie všech protikladů.

Aby celá idea lépe vyzněla, bylo potřeba zvýraznit prostor podstatný pro aktuální odečet času. Stejně jako sluníčko vychází na východě a během dne nám opisuje půlkruh nad hlavou, bylo potřeba podobných podmínek docílit i na hodinkách. Spodní polovinu číselníku tak zakrývá unikátní sendvič metalizovaných skel, která jsou navíc skloněná pod úhlem 51° směrem k šesté hodině. Vytvořil se tak částečně průhledný efekt žaluzií, který při pohledu kolmo na číselník (v této pozici se obvykle odečítá čas) zakrývá spodní polovinu číselníku a přímo tak evokuje zemi.

Václav Cigler

V letech 1940–1948 tam studoval na Masarykově reálném gymnáziu. Poté absolvoval průmyslovou sklářskou školu v Novém Boru (1948–1951), byl studentem pražské VŠUP u prof. J. Kaplického (1951–1957) a v letech 1965–1979 vedl ateliér Sklo v architektuře na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.

Podstatně ovlivnil charakter a vývoj českého a slovenského skla.

Věnuje se tvorbě objektů z broušeného optického skla, návrhům osvětlení a šperků,

prostorovým objektům a kompozicím pro architekturu.

Je jedním z nejvýznamějších žijících výtvarníků celosvětového významu.

Karel Růžička – realizátor knížky textů Václava Ciglera

Karel Růžička je jedním z těch, kdo se nesmířili s komunistickou svévolí, a v osmdesátých letech emigroval do Kanady. To vše i za cenu, že musel začít úplně od nuly. Po mnoha letech se konečně dostal ke splnění svého snu. Jako muzikant se začal zabývat opravami vzácných hudebních nástrojů. Tato činnost postupně přerostla v jeho hlavní pracovní náplň. Nedaleko Toronta otevřel obchod se vzácnými hudebními nástroji. Přednášel o jejich historii a stavbě. Restauroval řadu vzácných instrumentů pro hráče předních severoamerických orchestrů. Spolupracoval s nejlepšími muzikanty Severní Ameriky, převážně v oblasti jazzu a klasické hudby. V současné době spolupracuje se špičkovými hudebníky na naší scéně. Kromě hudebních akcí pořádá nebo spolupořádá výstavy, koncerty a kulturní události u nás i v zahraničí.